Jak najít chybějícího tatínka, A ještě k tomu toho pravého? Tak na to má zaručený recept malý Vašek. Neunávně své matce, baletce, shání ženichy, ale neúspěšně. Když neuspěje s ženichy, zkouší to se psy. Maminka konečně uznává, že je potřeba trávit se synem více času a přes všechny divadelní překážky vyráží s Vaškem na hory. Kdo hledá najde. Vašek se nemusel vlastně ani moc snažit. Stačí když ujedou lyže a.......srážka s taťkou je tady. Ovšem pravý stav věcí vyplouvá na povrch až v situaci kdy Vaškova máma musí přerušit dovolenou a seznamuje se s někým koho zná, s otcem svého syna. Po spoustě protestů a dohadů zůstává chodící katastrofa Vašek na horách aniž by věděl s kým a jeho otec je na tom vlastně úplně stejně. Pravdu si odvodí z Vaškova vyprávění až později a překvapení je na světě. Cesta k bývalé krátké lásce, k matce jeho syna se otevírá.

Hrdiny české komedie o takzvaném získávání pracovních sil jsou dva náboráři podniku Pragokov Láďa Pitras a Oto Vacák.Pečlivě si zjišťují vše o soukromém životě osob ,které si vyhlédli jako použitelné oběti a těchto informací zneužívají k jejich přetahování do svého podniku.Vědecká metoda,postavená na využití spolehlivé páky,kterou je manželská žárlivost a hrozba prozrazení intimních tajemství se však nakonec obrátí proti jeho autorům...

Revizor pražských elektrických drah Gustav Anděl si už vyzkoušel, že na odborářské rekreaci se to dá celkem vydržet, a tak se ani příliš nebránil, když znovu dostal poukaz. Tentokrát se vypravil do zasněžených Vysokých Tater, dovolená ale neprobíhá nijak idylicky. Setkal se tam totiž s Věrou, která je podle všeho snoubenkou jeho syna, a dívčino chování ho značně pohoršuje. Pan Anděl je zkrátka morous v letech, pro neformální zvyklosti nové doby nemá příliš mnoho pochopení. Mladá generace se však jen tak lehce nedá.

Film režisérky Věry Plívové - Šimkové PÁNI KLUCI, k němuž napsal scénář herec a režisér Vít Olmer je volným zpracováním slavného románu Marka Twaina DOBRODRUŽSTVÍ TOMA SAWYERA. Vznikl tak půvabný snímek plný humoru a pohody, který se čestně řadí k předchozím dílům režisérky Věry Plívové - Šimkové. Scénárista situoval příběh odehrávající se v roce 1900, do malého českého městečka, kde Tomáš, Hubert a Jožka prožívají svá dětská dobrodružství, za něž často schytají mnoho pohlavků. Nalezení peněz uloupených v záložně však smaže všechny jejich hříchy.

I klaun může dostat výpověď. A klaun Cibulka ji dostal. Spolu s ním však odchází z cirkusu i medvědi, které ředitel prodal, protože hloupě naletěl a místo nich pořídil čuníky. Skupinka šikovných dětí v tom však Cibulku nenechá. Jejich škola přeci potřebuje kuchařku. Začíná plejáda zamotaných situací kdy se Cibulka musí převléci nejen za kuchařku, ale i školníka a uklízečku. Medvědům se podařilo utéci z vagonu a našli si cestu ke svému klaunovi. Ten je ukryl ve škole. Jenže skutečná uklizečka i školník je objevili. Aby situace byla ještě komplikovanější, přichází do školy na kontrolu inspekce. Ředitel cirkusu zatím poznává, že udělal chybu, když medvědy prodal a chce je zpět, ale medvědi jsou pryč. Všechny cesty nevedou do Říma, ale............do školy, která se už v tuto chvíli stává také pěkným cirkusem. Děti i Cibulka však celou situaci samozřejmě zvládnou. A tak medvědi i klaun jsou zpět ve svém cirkusu kam patří.

Nová česká komedie Vy nám taky, šéfe! se odehrává v atraktivním prostředí reklamní agentury Mráz Media, vedené schopným managerem Ivanem Mrázem, který právě nabírá nové zaměstnance do svého týmu (Václav Vydra). Film vypráví příběh několika lidí, kterým zdánlivě sama od sebe spadne do klína neočekávaná životní příležitost. Účetní v důchodu Karlička (Iva Janžurová), pubertální textař Miki (Ladislav Hampl), mimoidní grafik Kamil (Pavel Šimčík), mladá managerka Tereza (Sandra Nováková), i jejich šéf, neambiciózní flákač a příležitostný herec Leo (Jan Zadražil) neměli ještě donedávna ani tušení, že by na nějakém podobném "atraktivním" místě mohli vůbec kdy pracovat.Partě "loserů" se tak zdánlivě nabízí jejich životní šance.Když zjistí, že všechno je úplně jinak, boj o jejich vysněnou práci pro ně teprve začíná…

Po shlédnutí pracovní verze filmu je producentovi a tvůrcům jasné, že má film možnost oslovit co nejširší publikum. A tak se rozhodli pro uvedení premiéry v předvánočním termínu, který je ideální pro uvádění žánrových filmů se zimní tématikou a rodinných filmů. Film bude příjemným zpestřením svátečního období a bude zároveň posledním českým filmem roku 2008. Film navazuje na kultovní „jedničku“. Herci a jejich postavy jsou o 25 let starší, v jejich postavách se odráží to, co za ta léta zažily a prožily, a to se samozřejmě odrazí i ve filmu samotném. Sněženky a Machři po 25 letech jsou komedií, jsou vyzrálé, mají svoji nostalgii a styl humoru. Osloví širokou veřejnost, a to nejen diváky původní jedničky, ale i jejich děti – prostě celou rodinu.

Komedie s pohádkovými prvky, kriticky poukazující na maloměšťácké přežitky v lidech, kteří hodnotí život pouze na základě materiálních výhod.

Do školních lavic usedají nejen mladí lidé, ale i studenti pokročilejšího věku. Třeba Jiří Kroupa, mistr v továrně na zemědělské stroje, který byl závodní radou donucen zvýšit si kvalifikaci na večerní průmyslovce. Ocitá se tak ve společnosti svérázných spolužáků i neméně originálních učitelů. Za všechny jmenujme alespoň koketní paní Týfovou, šplhouna Hujera, rošťáky Tučka a Šlajse či zmatkáře Plhu. Pouze s Hliníkem se nepotkáme, ten se totiž odstěhoval do Humpolce, jak ostatně ve filmu několikrát zazní.

Třetí a zároveň poslední pokračování oblíbené trilogie. Obyvatelé Hoštic se vypravili na pozvání družebního zemědělského družstva do Itálie a Italové se na oplátku chystají do Hoštic. Zatímco v první části filmu se můžeme bavit neochotou přizpůsobit se místním poměrům či nezdařeným únosem, ve druhé části se rozjíždí ztřeštěná snaha zvelebit zanedbanou vesnici a přiblížit ji světu, čehož se má dosáhnout především zbudováním nudistické pláže. Ale nakonec vše dopadne jinak,než se původně dalo předpokládat.

Již po druhé jsme zavítali do jihočeských Hoštic, abychom sledovali osud Konopníků a Škopků. Nahlédneme do vztahu mezi těhotnou Blaženou a Vencou, kolem kterého zhrzená Milada z hospody rozšíří fámy. Vzniká skandál a hotová bitva mezi jejich rodinami. Ve stejném duchu probíhá vztah mezi živočichářem Bédou a účetní JZD Evičkou. Přesuňme se do idylické vesničky, podívejme se, jak pokračuje experiment pro zvýšení dojivosti, jak spolu hospodaří farář a jeho Cecilka, poslechněme si neopakovatelný zpěv paní řídící Hubičkové.

Úsměvný obrázek ze života současné vesnice. Zápletka se točí okolo studenta Šimona Pláničky, který do vesnice přijel na brigádu. Chce tu v místním kravíně experimentovat. Zpočátku o tom nechce nikdo ani slyšet, ale vše se změní, když se po vsi rozkřikne, že Šimon je synem krajského funkcionáře. Okolo ústředního motivu se odehrává spousta humorných situací, nechybí tu ani láska a žárlivost. Režisér natáčel svůj film v rodné vsi Hoštice. Hrají v něm herci i neherci, jako kompars vystupuje téměř celá vesnice.

Druhý díl husitské revoluční trilogie se odehrává v letech 1419-1420. Čtyři roky po smrti Mistra Jana Husa roste mezi lidem duch vzpoury podnícený kázáním Jana Želivského. Po útoku lidu na Novoměstskou radnici se postaví do čela lidu i zeman Jan Žižka z Trocnova, dosavadní velitel královy stráže. Při zprávě o defenestraci král Václav IV. umírá a země se rozděluje na dva tábory. Na jedné straně stojí měšťané, kteří provolávají Zikmunda za krále a na druhé straně prostý lid, pamětlivý jeho zrad. Tábor se stává střediskem husitského hnutí. Dne 25. března 1420 je svedena u Sudoměře bitva, v níž Žižkovy sbory porazily mnohonásobnou přesilu "železných rytířů".

První díl husitské revoluční trilogie. Revoluční události v období od května roku 1412 do léta roku 1415. Roku 1412 v Betlémské kapli naslouchají tisíce Pražanů kázáním Mistra Jana Husa, jenž otevřeně pranýřuje zlořád a nepravosti v církvi. V kapli je i královna Žofie, manželka českého krále Václava IV. Jeho kázání jsou mnohým trnem v oku. Papež Jan XXIII. vyhlašuje nejtěžší církevní klatbu nad Husem a nad Prahou, dokud v ní bude Hus přítomen. Hus se tedy uchyluje na Kozí Hrádek, kde však dále rozšiřuje své učení. Papež posílá poselství Václavu IV. a požaduje postavit Husa před církevní koncil v Kostnici.

Irena Pavlásková se prosadila sarkastickými psychologickými dramaty o proměnách lidských vztahů Čas sluhů (FP 9/89), Corpus delicti (1991, FP 1/92) a Čas dluhů (FP 11/98). Až po devíti letech realizovala svůj další snímek, tentokrát na motivy stejnojmenného „ženského“ bestselleru Barbary Nesvadbové Bestiář. Osciluje v něm mezi milostným dramatem a hořkou milostnou komedií. Protagonistkou, komentující zároveň dění, je ambiciózní studentka Karolína, která též působí jako redaktorka a lektorka v kurzech nonverbální komunikace. Půvabná dívka podlehne kouzlu odtažitého burziána Alexe a marně svádí boj o to, aby se od egocentrického muže odpoutala. Její rozhodnutí být jako on a jemu podobní muži se jí však nepodaří uskutečnit. Vyspí se sice s čerstvě ovdovělým pianistou i se zemitým farmářem Markem a zdařile flirtuje s maniodepresivním ministrem, ale když se Alex znovu objeví na scéně, neodolá mu. Prožije si tak další trpké zklamání. – Snímek zcela v duchu současného povrchního a konzumentského trendu představuje krásné lidi v krásném oblečení a také v krásném prostředí města či venkova, tuzemska i ciziny (Praha, Itálie, Londýn). Hrdinové a jejich svět jsou (navzdory „intelektuálským“ poznámkám) patřičně „vyprázdnění“ a vzdálení realitě. Pohybují se ve světě telenovel, provázeni příslušným product placementem. – Film trpí žánrovou neujasněností, rozvleklostí, upovídaností (a leckdy trapnými dialogy) a snobstvím, spjatým se zobrazením života „v žitě“. Režisérka na něm opět spolupracovala se spřízněnými tvůrci (mj. Karel Roden, F.A. Brabec či Jiří Chlumecký).