M. Night Shyamalan nám představuje film The Last Airbender, který je vlastně hranou verzí anime seriálu Avatar: The Last Airbender. Planeta obývaná čtyřmi národy, které vládnou každý jednou přírodní silou. Fire Nation (národ ohně) vede více jak 100 let ničivou válku s ostatnímí národy: Water Tribes (Vodní národ), Earth Kingdom (království Země) a Air Nomads (vzdušní nomádové). Jen jediný, kdo by mohl nastolit rovnováhu a mír mezi těmito národy je reinkarnující se vládce všech 4 živlů - Avatar. Avatar je nyní 12 letý kluk, který má na pomoc mladého válečníka Sokku a jeho sestru Kataru a tak dobrodružná cesta k nastolení míru na planetě muže začít

8. prosince 1941, den po Pearl Harboru, vyhlašují Spojené státy válku Japonsku. Elitní námořní jednotky byly aktivovány, aby vybojovaly bitvy v Pacifiku. Bitvy, ve kterých nezáleželo jenom na bojové strategii a kvalitě zbraní, ale také na chytrosti a připravenosti vojáků. V roce 1942 bylo do americké armády k námořnictvu naverbováno několik set Navajů. Ti byli prvotřídně vyškoleni ke kódování strategických zpráv ve svém jazyce a stali se tak tajnými zbraněmi proti nepříteli. Odvážného seržanta Joe Enderse (Nicolas Cage) potkáváme ve válečném lazaretu. Na Šalamounových ostrovech byl těžce zraněn a neslyší na jedno ucho. Scéna, při níž k zranění v guadalcanalském rákosí došlo, se mu stále jako film vrací zpět. Joe je rozhodnut se za každou cenu vrátit na bojiště, což se mu s pomocí zamilované sestřičky podaří. Je přidělen k mariňácké jednotce a společníkem na život a na smrt se mu stává Navajo Ben Yahzee (Adam Beach). A bojovým heslem je příkaz: Kód Navajo nesmí být za žádnou cenu prozrazen…

Válka v perském zálivu skončila. V atmosféře nejistoty a zmatků se čtyři vojáci (George Clooney, Mark Wahlberg, Ice Cube, Spike Jonze) rozhodnou, že zůstanou o něco déle, než v podobných situacích bývá zvykem. Mají k tomu pádný důvod - velký náklad zlata, který měl být údajně tajně ukryt poblíž jejich pouštní základny, a kterého se chtějí zmocnit. S mapou, o níž věří, že je ke zlatu dovede, se vydají na cestu, která navždy změní jejich životy a zavede je do nebezpeší, proti kterým byla právě prodělaná válka jen hrou na vojáky ...

Velitel malé elitní jednotky pyrotechniků v Iráku seržant Matt Thompson zahyne při deaktivaci bomby. V dnešní době již nejsou tyto jednotky složené pouze z rekrutů, ale většinou z dobrovolníků a mužů hledajících dobrodružství a dobrovolně se hlásících do války. Pro ně je adrenalinové prostředí bojiště silným a neodolatelným lákadlem, téměř závislostí. Po Thompsonovi přichází nový velitel seržant William James, který má již za sebou boje v Afganistánu. Velí nyní tříčlennému špičkovému pyrotechnickému týmu Bravo, složeného z dalších dvou odborníků Sandborna a Eldrige. Již zpočátku je James překvapí tím, jak je vtáhne do smrtelné hry městských bojů. Připadá jim, že mu na životě vůbec nezáleží a neúměrně mnoho riskuje. Oba zkušení pyrotechnici se ho snaží držet pod kontrolou, ale to je marné. Ve městě nastává zmatek a nikdo neví, kde bude připraven další pumový útok. Při první bojové akci odmítne seržant James použití dálkově ovládaného robota a sám se vydá zneškodnit bombu, což se mu podaří. Přesto ho oba podřízení obviní z lehkomyslnosti a zbytečného riskování. James si i nadále počíná s dokonalou profesionalitou a chladnokrevností, ale přesto Sandbornova averze vůči němu stoupá. Nicméně i Sandborn musí připustit profesionální jednání a maximální solidaritu při boji v poušti, kdy se setkají s britskou jednotkou, a společně jsou odstřelováni arabským snipery.

Podplukovník Hal Moore (Mel Gibson) je čestný a odvážný voják, velitel 1. praporu 7. kavalerie. K svým vojákům - a často jsou to kluci ještě nepoznamenáni válkou - den před transportem promluví: „Nemohu slíbit, že se vrátíte živí domů, ale slibuji, že budu první, kdo vejde na bojiště a poslední, kdo z něj odejde". Halová žena Julia (Madeleine Stowe) naslouchajíc jeho slovům, vzpomíná, jak do noci její muž studoval historické knihy o bitvách, aby své vojáky co nejlépe vedl. Jenže Hal Moore je se svými 400 vojáky prakticky uvězněn v tzv. „Údolí smrti" pětinásobnou přesilou. Pak se odehraje jedna z nejkrutějších bitev nešťastné vietnamské války.

Jedno z nejrealističejších vyjádření války ve své hrůzné podstatě. Hlavní hrdina, mladý student odjíždí do Vietnamu s ideály, které brzy vyprchají pod tíhou otřesných zážitků válečné reality. Film obnažuje kruté praktiky zacházení s civilisty, ale i rozvíjí duševní pohnutky jednotlivých postav.

Začátkem rozpadu Římské říše, se vydá Aurelius (Colin Firt) hledat s hrstkou svých nejlepších mužů a učitelem Ambrosinem (Ben Kingsley) mladého a nastávajícího Caesara Romula Augusta (Thomas Sangster). Ten je hned po korunovaci sesazen z trůnu a uvěznen Goty, kteří měli s Říší domluvu a byli podvedeni. Po osvobození Caesara se vydávají vyhledat poslední 9 legii, kdesi v Britanii, která jim jako jediná může pomoci. Chlapec je jeden z posledních pokrevních dědiců, který má právo držet v ruce meč skutý pro Julia Caesara a udržet Římskou říši pohromadě.

Ve snímku, který vzbudil v Německu bouřlivé reakce, pojal postavu říšského kancléře netradičním způsobem jako bizarní komickou figuru. Děj se odehrává během pěti posledních dnů roku 1944 a na Nový rok 1945. Vůdce je v depresi a jediný, kdo mu může podle ministra propagandy Josepha Goebbelse pomoci, je židovský herec, profesor Adolf Grünbaum. Ten je skutečně dopraven z koncentráku v Sachsenhausenu do Berlína. Jeho úkolem je zažehnout ve vyhaslém Hitlerovi „jiskru nenávisti“, aby byl při svém novoročním projevu dostatečně úderný, útočný a přesvědčivý. Profesorovi nezbývá, než poslechnout, ovšem situace, v níž se ocitá, mu dává do rukou jistou moc… – Adolf Hitler patří ve filmu sice k často zobrazovaným postavám, viz např. nedávný snímek Pád Třetí říše (2004, FP 4/2005), ale jen zřídka to bývá v komediální poloze: zde je nutno připomenout klasického Chaplinova Diktátora (1940, FP 47/47, 18/77, 3/2003z). V německé kinematografii je to v této odlehčené satirické podobě poprvé. Oba protagonisté, německý komik Helge Schneider jako neurotický, depresivní, bezradný, spratkovitý a zpovykaný Hitler a hlavně nedávno zesnulý Ulrich Mühe v roli kultivovaného a nezlomeného židovského profesora, snažícího se zachránit své blízké a vyřešit těžké mravní dilema, vytvořili protikladnou komickou dvojici. Jejich prostřednictvím ukazuje Levi tragičnost války a tupost i krutost nacismu.

Duben 1945, Hitlerovo Německo stojí těsně před kapitulací. Wehrmacht mobilizuje poslední síly. Albert, Walter a dalších pět kamarádů ze třídy jsou povoláni na frontu přímo ze školních lavic, jako pomocná vojska k obraně strategicky nedůležitého městského mostu před blížícími se Američany. Mise se záhy ukáže jako boj na život a na smrt. Pouze jejich bývalá učitelka Elfie Bauerová se snaží, aby šestnáctiletí mladíci přežili zbytečnou a bezvýznamnou bitvu o most…

Týden po svém návratu z Iráku je Mike Feerfield nezvěstný a jeho zmizení je prohlášen za dezertéra. Když Hank Deerfield, válečný veterán, a jeho žena Joan obdrží telefonát s těmito znepokojujícími zprávami, vydá se Hank hledat svého syna. Emily Sandersová, policejní detektiv u okresního soudu v New Mexico, kde byl Mike naposledy viděn, mu neochotně pomáhá. Jak přibývají důkazy, začíná se tento případ pohřešované osoby čím dál více jevit jako nečistá hra a Sandersová brzy zjišťuje, že budou muset s Hankem tvrdě bojovat, aby si udrželi kontrolu nad vyšetřováním. Když se však konečně začne odhalovat pravda o Mikeově pobytu v Iráku, je Hank na vážkách. Je nucen přehodnotit nejen svou víru, ale i celý svůj život, aby mohl vyřešit záhadu synova zmizení.

Historické drama Bryana Singera Valkýra vzniklo tedy podle skutečnosti, přizpůsobené ovšem potřebám filmového vyprávění. Scenáristé zhustili časovou posloupnost a snížili počet osob, které byly s atentáty bezprostředně spojeny. (Po krachu celé akce bylo v přímé souvislosti se spiknutím popraveno dvě stě lidí a sedm set jich bylo zatčeno.) V ději se odvíjejí jen závěrečné epizody ze Stauffenbergova života: v prologu je to jeho těžké zranění v Africe 7.4.1943 (přišel o ruku, o oko a o dva prsty na druhé ruce), jeho zapojení do příprav spiknutí, dva pokusy o atentát ve Vlčím doupěti, následné spuštění operace Valkýra a konečně poprava zatčených spiklenců. Vše je ovšem nahlíženo Stauffenbergovýma očima, přičemž se tedy pomíjí další důležité historické souvislosti. Na rozdíl od jiných titulů věnovaných hrdinovi německého protihitlerovského odboje autoři zvýrazňují jeho úlohu nejen jako atentátníka, nýbrž především jako hybatele následné operace, směřující k hladkému převzetí moci. Stauffenberg pro ni využil upravený Hitlerův záložní plán pro mimořádný případ Valkýra. - Vznikl akademický, realistický a chladný velkofilm, který je příznačně uvozen nacistickou vojenskou přísahou; spiklenci, pocházející většinou z rodů s dlouholetou vojenskou tradicí, museli překonat těžké dilema. Sám Stauffenberg si poznamenal do deníku, že po krutostech režimu už není jeho povinností důstojníka bránit vlast, ale lidské životy. Zajímavým momentem je posouvání děje prostřednictvím záběrů z dálnopisné centrály, odkud se šířily často protichůdné rozkazy. - V Německu se zprvu protestovalo proti tomu, že Stauffenberga hraje Tom Cruise, po premiéře byl však snímek přijat příznivě.

Spisovatel William Makepeace Thackeray (1811-1863) ve svém „románu bez hrdiny“ zachytil s notným ironickým nádechem příběh společenského vzestupu dívky z chudých poměrů, která se díky své inteligenci a bezskrupulóznosti dokáže „vyšvihnout“. Současní filmaři však otupili autorův hrot a změnili charakterizaci protagonistky. Becky Sharpová je v jejich podání sympatickou mladou ženou, která se dobře orientuje ve společenských pravidlech a která dokáže okouzlit i povýšené aristokraty. Její cesta za štěstím však není jednoduchá; nakonec Becky po mnoha peripetiích odjíždí s novým mužem do Indie. S jejím příběhem souvisí i osud její povahově odlišné přítelkyně Amálie Sedleyové. Děj se odehrává zhruba od desátých do třicátých let devatenáctého století. Jeho těžištěm je Británie, ale důležitou roli hraje epizoda z Bruselu v roce 1815, spojená s bitvou u Waterloo; závěrečná část se odvíjí v Baden Badenu a epilog pak v Indii. Souvislost s režisérčinou rodnou zemí, v níž se ostatně narodil i Thackeray, je jen velmi volná a vztahuje se především k britské koloniální tradici. Nairová natočila jen akademickou adaptaci s pečlivě propracovanou a vizuálně působivou dobovou atmosférou a s vystižením individuálních charakterů, zastupujících různé společenské postoje.

Ryan Phillippe vede hvězdný tým v inspirujícím filmu Ve službách války o rodině, přátelích, oddanosti a kamarádství. Pote co dokončí svou službu se ocitne Brandon King (Phillippe) v tváří tvář neočekávané výzvě, která ho zavede do sporu s bývalými vojáky a otestuje jeho vazby se starými přáteli. Hrají Channing Tatum, Abbie Cornish a Joseph Gordon-Levitt.

Snímek známého producenta a scenáristy Bernda Eichingera a režiséra Olivera Hirschbiegela Pád Třetí říše vzbuzuje značný zájem veřejnosti i odborníků již od svého vzniku. Pojednává totiž o posledních deseti dnech Adolfa Hitlera. Vychází sice z uznávané studie Joachima Festa, ale zároveň i z autobiografie Hitlerovy sekretářky Traudl Jungeové. A právě volba „osobního“ úhlu pohledu na jednoho z největších světových zločinců se stala předmětem polemik. Autoři opravdu nazírají historické události očima mladé ženy (jež jako stará paní komentuje začátek a objevuje se na konci přímo v obraze), snaží se však o objektivní pohled. Film má podobu dokumentárního dramatu, v němž se údajně devadesát procent promluv opírá o reálné záznamy. – Centrem dění je bunkr pod Novým říšským kancléřstvím, ale tvůrci kromě toho sledují i situaci Berlína jako frontového města, měnícího se rychle v ruiny. Kromě zachycení osudů Hitlera a jeho blízkých zde dostávají prostor epizody dalších postav (např. profesora Schencka, generála Weidlinga nebo fiktivního chlapce z Hitlerjugend Petera Kranze).